Havaj - Bazén

 HAVAJ
Bazén



Vnitřní bazén je v nejvyšším patří budovy, ale není zastřešená, tudíž tam může někdy i zapršet. Pokud si vyjdete schody výš na střechu, tak tam najdete skluzavky, vířivky, divokou řeku a další atrakce. Na střeše je taktéž stánek s občerstvováním, ale obsloužit se musíte sami. Podél bazénů jsou vystavěná lehátka a vždy připravené suché ručníky. Lze si přitáhnout slunečník či stoličku. Bohužel, kolem není žádný plot.


Komentáře

Violette Boudreaux píše…
*Byla ve škole teprve pár týdnů a tak se rozhodla si zajít k bazénu. Toto odpoledne bylo krásně takže se rozhodla si tam zajít ať není jenom na pokoji. Spletla si vlasy do pletence takže to vypadalo jako kdyby měla korunku nebo něco na ten způsob. Vytáhla si ze skříně bílé jednodílné plavky s krajkou a k tomu si vtáhla květované šaty se spadlými ramínky a oblékla se. Vytáhla si tašku do které si nachystala pár drobností a vyrazila směr bazén. Když se konečně dostala k bazénu byla ohromena tím jak to tu vypadá. Přešla k lehátkům, které byli nejblíže bazénu. Položila si na lehátko tašku a šla si pro slunečník, který byl kousek od ní. Když ho konečně dotáhla z tašky si vytáhla knihu, kterou si položila na lehátko a tašku schovala pod lehátko. Rozhlédla se okolo ale skoro nikdo tam nebyl teda vůbec nikdo tam nebyl nebo si ho alespoň nevšimla. Jen pokrčila rameny a sundala si šaty, které si úhledně složila a schovala je pod lehátko k tašce. Lehla si pohodlně na břicho tak aby měla hlavu nasměrovanou k okraji bazénu a začala si číst knihu ale doufala, že se tam snad ještě někdo objeví.*
Lucas Pinto píše…
*Přijel teprve před pár dny společně se svým společníkem Leem, se kterým do teď trávil všechen svůj čas, proto taky ještě nikoho nestihl poznat tady, ale jak se tak rozhlížel, bude se mu tu líbit. Hned při příjezdu je čekalo zajímavé překvapení, kterému moc neporozuměli, ale moc jim to hlavu nezatížilo. Lucas se prostě měl starat o Leeovo bezpečí.. mělo by to být spíš naopak, ale co se dá dělat. Leo vyspával včerejší chlastačku a chudák Lucas se nudil, tak si vyrazil k bazénu se osvěžit. Zároveň si myslel, že v tomhle horkém dnu by tam mohl někdo být. Rád se seznamoval.. hlavě tady, kde je spousta lidí jako on. Takový nový začátek mezi smetánkou. Dorazil k bazénu. Moc se nepiplal s nějakou přípravou lehátka, prostě si odhodil věci a šup do vody. Skočil šipku, takže to krásně šplouchlo. Chvíli plaval sem tam a potápěl se, dokud se dostatečně neosvěžil. Začal se v bazénu nudit, proto se jeho cílem stala dívka na lehátku. Potopil se a pod vodou doplul k ní, aby ho neviděla. Přímo před ní se pak vynořil. Možná se měla leknout, ale hlavním cílem bylo upoutat její pozornost.* Baf *Zasmál se a vytáhl se na kraj bazénu do sedu.* Není slečně čtenářce trochu vedro? *Cvrnkl na ni trochu vody ze sebe. Chtěl ji dotáhnout do vody, aby měl s kým kravit tam. Snad to nebude žádná snobská lady, kterou urazí jen to pouhé cáknutí. To by se hodně rychle od ní vzdálil.*
Violette Boudreaux píše…
*Trochu se ho i lekla, když se tam objevil a trochu ji i zarazilo to s tou vodou ale jen nad tím zavrtěla hlavou a zasmála se.* ,,Popravdě i trochu ano ale nikdo tu nebyl tak jsem se chtěla nějakým způsobem dokopat k četbě." *dál se usmívala a zavřela knihu a položila ji pod lehátko a sedla si tak by se protáhla a líp viděla na kluka před ní.* ,,Takže už jsme tu dva zajímavé takové počasí a nikdo nikde ale alespoň to tu máme pro sebe." *Na rtech ji stále zůstával úsměv při čemž se zvedla prošla kolem mladíka a skočila šipku do bazénu a po chvíli se objevila na hladině aby se nadechla a připlavala ke kraji kde dotyčný mladík seděl.* ,,Celkem osvěžující. Jinak jsem Violette Boudreaux ale říkej mi Vio nebo jak uznáš za vhodné." *Usmála se a vyhoupla se vedle něj.* ,,A tobě říkají?"
Lucas Pinto píše…
*Potěšilo ho, že ho hned nezačala peskovat, co si to dovoluje, a zasmála se tomu stejně jako on. Vypadalo to, že by mohli najít stejnou notu, alespoň pro dnešek, aby se Lucas zabavil nějak jinak, než poflakováním se kolem svého vyvoleného, což už mu teď lezlo na nervy, že musel všude chodit s ním a víceméně si nemohl ani odběhnout pryč.* Čtení je aktivita na noc, ve dne si máš užívat. *Mlaskl pohoršeně, že si někdo čte v tak hezký den, a zasmál se.* Taky jsem čekal větší davy. *Souhlasně přikývl. Možná většina dala přednost moři před bazénem. Na pláži teď musí být strašné vedro. Sledoval ji, jak skáče do vody. Kulišácky se pro sebe ušklíbl, ale zatím zůstal sedět na kraji a čekal, co bude dělat ona.* Já jsem Lucas, rád tě poznávám Vio. *Věnoval ji jeden ze svých zářivých úsměvů a hupsl zpátky do vody, aby se nepřipekl. Zůstal u ní a koukal se na ni zespoda.* Vodní bitva? *Zvedl vyzývavě obočí a počkal si na její souhlas či nesouhlas. Pokud dostal zelenou, odrazil se od stěny bazénu pryč od ní do bezpečné vzdálenosti a započal válku.*
Violette Boudreaux píše…
*Přišel ji hodně dětinský ale byl to jen její pocit byl až moc hravý ale na to byla zvyklá a svým způsobem byla i ona taková ale moc to neukazovala.* ,,Taky tě ráda poznávám Lucasi." *Nad jeho otázkou se zasmála a zavrtěla hlavou.* ,,To je tak dětinské ale výzvu přijímám. Sice nejsem tak dobrá plavkyně jak je vidno u tebe ale budu se snažit neprohrát." *Zasmála se a hopsla zpět do bazénu. Bylo to od něho nefér, že utekl.* ,,Hej, to je nefér, že jsi uplaval aby jsi měl výhodu. To není moc slušné vůči slečně." *Zasměje se a potopí se aby nenápadně doplavala k Lucasovi a když se vynořila tak silně máchla rukama aby ho pošplíchala a rychle se pak otočila aby se pokusila vzdálit od proti útoku.*
Lucas Pinto píše…
*Byl stále dítě a věděl to o sobě. Přátelství s Leem mu dodalo dost kuráže, aby se to nebál ukázat. Často tím lidi odradil, protože se prostě odmítal krotit kvůli ostatním.* A koho to zajímá. Všichni jsem ještě děti. *Zasmál se a spokojeně ušklíbl, že to přijala. Bude sranda.* Aby ses nám neutopila. *Pousmál se trochu. Předtím ale skočila krásnou šipku, tak na tom snad nebude tak špatně. Netrápilo ho, že od ní utekl. Dokud po ní necákal, nebylo na tom nic nefér. Pobaveně ji sledoval, jak se k němu plíží pod vodou. Zůstal stát na místě a počkal, aby ona zahájila útok. Nechal se ošplíhnout a se smíchem se pustil za ní a cákal všude kolem.Využil podobné taktiky jako ona a potopil se, aby ji nenápadně dohnal a mohl překvapit. Rychle vyskočit z vody a zahájil palbu. Docela dlouho tam po sobě cákali a dováděli tam spolu, dokud ji Lucas kulišácky nepodplaval a nevzal si ji na ramena.* Hm, co s tebou teď provedu. *Zasmál se a čekal, jestli ji má do vody shodit nebo být gentleman a jen ji položit mírumilovně.*
Violette Boudreaux píše…
*Když jí začal oplácet neudržela se a začala taky. Byla to velká zábava snažila se utéct ještě kousek ale pak bylo najednou ticho tak se zastavila a rozhlédla se okolo sebe ale Lucas nikde nebyl. Trochu se pak lekla když ji podplaval a vzal na ramena.* "Bože můj co to děláš." *S otázkou na rtech se zasmála. Vůbec nečekala, že něco podobného udělá. Měla strach aby se mu něco nestalo přece jen nebyla lehká.* "Měl by jsi mě sundat nejsem určitě nejlehčí aby jsi si nic neudělal." *Měla o něho strach ale na druhou stranu jí to bavilo. Už dlouho jsi takto neužila zábavu v bazénu.*
Lucas Pinto píše…
*Bavilo ho to, ne že ne, Vio se dokázala odvázat i přes své prvotní pochyby, že je to dětinské. Ještěže tu nikdo nebyl. Všichni už by vypadali jako zmoklé slepice, jak cákali všude okolo.* Beru tě na ramena a přemýšlím, jestli mám být hodný a pustit tě, nebo zlý a hodit tě do vody. *Zasmál se. Vůbec pro něj nebyla těžká. Tu chvíli ji na ramenou udrží. Chodil s ní po bazénu dokolečka jako při nějakém rituálu a ignoroval její doporučení, aby ji dal dolů.* Dám ti hádanku, když uhádneš a nehodím tě do vody. *Ušklíbl se kulišácky a začal jí pomalu odříkávat jeho hádanku.* Má to 6 nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech, co je to? *Na tohle ho už tolikrát někdo nachytal, tak si dovolil to poslat dál.*
Jacob William Logan píše…
*Pan učitel Jacob William Logan po jedné obzvlášť náročné hodině procházel školu. Měl už volno a netěšil se do svého pokoje na opravování písemek či domácích úkolů a většinou bezduchých esejí. Proto hledal tiché místo, kde by si mohl odpočinout. Žádné, které našel ho neuspokojovalo, dokud ho nenapadla geniální myšlenka. Největší tma je pod světlem, a tak zašel k venkovnímu bazénu, kde několik jeho studentů ve vodě řádilo, prošel areál a jeho oko náhodně narazilo na stinný, nikým neokupovaným kout. Odhrnul něco zeleného a všiml si schodů. Ty ho zavedly na balkónek, který byl tak šikovně schovaný, že o něm pravděpodobně nikdo nevěděl. Uvnitř našel malou vířivku. Odevzdaně pokrčil rameny. Plavky měl totiž schované pod kalhotami, tudíž mu stačilo se svléknout a vlézt dovnitř.* Konečně klid. *Pošeptal slastně nahlas. Opřel se a nechal své tělo hýčkat vodním živlem. Avšak jeho myšlenky neklidně pluly kolem. Myslel na malou Fei, jak během hodin dávala pozor, pečlivě si psala poznámky, ale ani jednou se nepřihlásila (přestože viděl, že odpověď zná) a vyhýbala se očnímu kontaktu s ním. Nezachoval se správně, když se k ní choval chladně nebo to bylo menší zlo? Soužil se.*
Fe María Toledano píše…
*Hádanka jí nedala spát, školy moc neměla, a tak nad hádankou pořád hloubala. Jak tak šla po škole, jako duch bez těla, náhle dorazila ven na nejrušnější část školy. K bazénům. Otráveně protočila oči a už dávno našla tajným kout pod kapradím. Vylezla nahoru na balkon s vířivkou. Zvedla pohled a uviděla Jakea jen v šortkách, jak odpočívá ve vířivce. Potlačila nutkání protočit očima, jakou má smůlu, že se mu vyhýbá a pak na něj takhle nešťastnou náhodou natrefí. Lámalo jí to srdce. První muž, který se k ní choval hezky a oni jsou v takovéto situaci. To nemohl být prostý barman? Ne, on musel být učitel. Zbožňovala jeho hodiny. I jeho. Jako učitele, jako osobnost...prostě jeho samotného. Nyní na něj jen hloupě zírala. Pročistila si hrdlo a pronesla.* Dobrý den, pane učiteli. A na shledanou. *Otočila se, že odejde. Nechtělo se jí, ale on se jí vzdal první.*
Jacob William Logan píše…
*Srdce mu poskočí, jakmile spatří španělskou blondýnku. Kdyby se za sebe tak nestyděl, že jí ublížil, tak by se k ní nejradši vrhl a políbil ji. Jenomže stačil mu jediný pohled na její tvrdý pohled plný vzdorovitého ohně, a pochopil, že mu jedině vyťala políček, kdyby se k ní jen přiblížil. Zasloužil si to. Ale jakmile ho pozdravila a rovnou se s ním rozloučila, něco v něm hrklo.* Počkej, Fe! Já... omlouvám se. Myslel jsem, že jsem zvolil dobře, abys byla v bezpečí... nezasloužím si tě. Promiň, že jsem tě zradil. *Pozoroval její obličej. Bože, byla tak krásná. Nemusí mu na nic odpovídat, ale tahle otázka ho trápila nejvíc.* Jsi v pořádku? *Pohlédl na ni.*